Archiv autora: Tomáš

Dožínky v Chrástu

Před lety byly dožínky na faře v Chrástu naše první akce, kde jsme vařili kávu Tenkrát jsme kávu mleli ručně a vařili v fresh pressu. neustále jsme pobíhali mezi kavárnou a kuchyňkou a myli jednu konvičku za druhou. Od té doby jsme přešli na klasické esspresso připravované v pákovém kávovaru. Začali jsme vařit v stroji italské firmy Rancilio. Její domácí kávovar Silvia jsme si nechali doplnit o tkzv PID regulaci (elektronické hlídání a nastavování teplot, časů …). Na letošní dožínky jsme však provedli update stroje a přijeli jsme s zbrusu novým, již téměř profesionálním, Rocet Esspressem.

Tento opět italský (jak jinak) kávovar má dva bojlery, které nám umožňují šlehat mléko společně s vařením esspressa. Postoupili jsme tudíž s úrovní černého nápoje opět o stupínek výše, ale zároveň jsme si uvědomili, že i ten původní frensch press dokázal udělat nádhernou vůni a náladu. Káva je totiž o setkávání a slovech vyslovených nad kouřícím hrnkem.

Facebooktwittermail

Ve Stupně bylo opět velice příjemně

Po roce jsme dostali příležitost zajistit naší kávou charitativně sportovní MTB závod ve Stupně. Jak lehce se pracuje v kavárně, když výtěžek jde na dobrou věc, tentokrát na pomoc malé Emmičce (http://www.emmahajkova.eu), která trpí spinální muskulární atrofií II stupně. Emmička byla druhý den od rána účastníkem akce, a kdo ji chvíli pozoroval, musel ji jednoznačně pasovat na nejaktivnějšího a nejveselejšího diváka. Její energie snad všechny přiměla zapřemýšlet. Nakonec se i s naším příspěvkem podařilo vybrat úctyhodných 89 tisíc korun, které ji předal ambasador této akce Ondra Cink.

Akce byla dvoudenní, první den jen takové zahřátí kávovaru, ale druhý den se naše Rancillio (kávovar) nezastavilo. Byla to však jeho derniéra. Rancillio Silvia sice umí dělat výborné esspresso, avšak má jen jeden bojler a pokud si zákazník přeje cappuccino, musíme nejdříve počkat, až se natopí na 140 stupňů, našlehat mléko a poté hned zchladit páru na 100%, aby následná káva nebyla přepálená. A tento postup není příliš efektivní. Takže příště se můžete těšit na Rocket Espresso…

Facebooktwittermail

Český pohár v dráhové cyklistice a herajtovna.cz

Protože milujeme nepatrné rituály, jejichž význam bychom rozhodně neměli podceňovat, opět jsme přijali pozvání do unikátní pražské cyklistické arény (motolská bublina) zabezpečit dostatek kávy pro rodiče závodníků, kteří se zúčastnili Českého poháru mládeže. Dráha je mj. zajímavá svou minimální délkou 150 m. Kavárnu jsme umístili uvnitř dráhy, a tím jsme si zajistili unikátní podívanou. Kdo přišel, neúnavně trénoval krční obratle, aby mu neuniklo, jak kolem krouží mladí cyklisté. No a my věříme, že se nám povedlo přinést do tohoto kolotoče trochu pohody nad šálkem poctivé kávy. Poprvé jsme zde vyzkoušeli konvičku na šlehání mléka, a můžeme upřímně říct, že není ideálním nástrojem, ale nám výrazně pomohla. Odpadlo chlazení bojleru v kávovaru po každém pěnění mléka na cappuccino. Tím jsme ušetřili čas a snížili množství spotřebované vody (včetně té odpadní), a hlavně jsme měli víc času na přípravu espressa. Další změnou byl přechod na kelímky rozložitelné v kompostu. Na změnu totiž není nikdy pozdě… A právě tahle poslední věta nás přivedla k zamyšlení. Kdy je vlastně pozdě? Kolik let je pozdě? A kolik let není pozdě? A je vůbec nějaký věk, kdy už je pozdě? 

Facebooktwittermail

Chrástecké dožínky 2018

Café Herajtovna vyráží většinou na místa, kde se jí již někdy líbilo. A tradiční dožínky v Chrástu jsou již neodmyslitelně znamením konec léta a začínajícího podzimu. Předpověď počasí slibovala déšť a velmi silný vítr, ale skutečnost byla mnohem příznivější. První kávu jsme sice vařili za drobného deště, ale balili jsme při sluníčku. V nabídce bylo opět espresso, espresso lungo a cappuccino. Poměr těchto druhů espressa byl tentokrát vzácně vyrovnaný (možná přeci jenom cappuccína bylo mírně více).

Facebooktwittermail

Herajtovna.cz má dobrý pocit (-:, že mohla pomoct.

Ve známé lokalitě sportovního areálu TJ Sokol Stupno se každoročně konají bajkové cyklistické závody AuthorTeam, na které se pravidelně sjíždí mj. místní odchovanci, kteří se již rozlétli do cyklistického světa, ale zlákala je představa rozdat si to s českou špičkou v MTB. Tentokrát byl hlavním lákadlem profesionální cyklista Ondra Cink, účastník loňské Tour de Farance, který se letos vrátil ke své původní disciplíně – horským kolům. Akce však měla ještě jeden cíl – pokusit se vybrat cca 20tisíc Kč na speciální tříkolku pro 6tiletého Davídka. Jeho příběh si můžete přečíst zde. A protože nás organizátoři oslovili, tak i my jsme mohli přispět na Davídka z prodeje kávy.  No a kdybychom si měli vybavit svoje nejmilejší letní zážitky, taktové ty při kterých srdce radostí poskočí, tak by to kupodivu nebyla ani tak dovolená u moře, ale právě tenhle, pro nás poměrně zmáhající kafetoč (-:
Do Stupna jsme dorazili již v sobotu na první menší závody (krajský přebor štafet). Byl to dobrý tah, jelikož jsme se tím trochu naladili a upravili procesy naší kavárny. Tušili jsme, že v neděli bude velký frmol a nesmíme podcenit přípravu. A bylo to tak. Náš tříčlenný tým doplněný o „domácí“ kávovar Rancillio Silvia a mlýnek stejné firmy, prošel obrovskou zatěžkávací zkouškou – a opět uspěl. Vůbec jsme netušili, že se nám podaří vypresovat tolik kávy a mohli tak přispět do společného výtěžku pro Davídka. Nakonec všechny aktivity organizátorů (tombola, prodej sladkých i slaných domácích pochutin, aukce drezů závodníků (Cink, Kreuziger) a cyklistického vybavení, zřeknutí se ceny pro vítěze Ondry Cinka a také výtěžek z naší kávy) daly dohromady 55 tisíc. Závěru dne byl přítomen i Davídek a jeho úsměv vytvořil neskutečný zážitek.

Facebooktwittermail

Kavárna na otevření nového altánku a kříže od Davida Vávry

Naše kavárna nevyráží na výlety příliš často, ale ráda se vrací mezi milé lidi. Tentokrát cca po 2 letech opět zavítala na zahradu fary v Chrástu u příležitosti místního posvícení, které bylo spojené se slavnostním „otevřením“ nového altánu a kříže. Obě díla navrhl a kříž i sám pomáhal vyrobit pan David Vávra. Tento architekt se zúčastnil slavnosti v Chrástu osobně a hlavně – vychutnal si dvě naše espressa.

V první hodině programu jsme nechtěli rušit (kávovar pro svou činnost trochu prská a syčí při šlehání mléka), a tak se ještě před doprovodným programem objevil dosud neznámý úkaz – dlouhá fronta žadatelů o kávu. To velice prověřilo naše „výčepní“ dovednosti a schopnosti kávovaru Silvia nevyjímaje. Obstáli jsme! Pouze se zde jasně projevil rozdíl mezi profi mašinou a naším domácím mazlíčkem. Velice jsme postrádali oddělený bojler pro šlehání mléka a automatický odvod zbytkové vody do odpadu. Náš kávovar má pouze jeden bojler, tudíž při přípravě kapučína musíme nahřát páru na 140 stupňů, našlehat a okamžitě schladit na 100 stupňů, abychom mohli udělat presso. A protože kapučín bylo docela dost, byla jejich příprava časově náročná. Na druhou stranu čekající byli bez výjimky samí příjemní lidé, se kterými jsme měli příležitost prohodit pár slov.

 Facebooktwittermail

U cyklistů vítězí espresso

Po roce jsme (SK Petřín Plzeň) opět pořádali pro cyklistickou mládež Český pohár na kryté dráze v Motole. Po loňské premiéře Herajtovny, kdy jsme vařili převážně frensch press a kávu mleli na ručním mlýnku, jsme letos přidali espresso a kapučíno ze „stroje“ Rancilio Silvia. Dříve jsme měli velké běhání se zbytky logru v konvičkách k nejbližší tekoucí vodě, což bylo mimo ovál po schodech dolů, nahoru… prostě hrůza. Od espressovače jsme si slibovali, že to to eliminuje. A stalo se. Většina cyklistů si přála espresso či kapučíno. Frensch pressů bylo minimum a tudíž také minimum běhání. Proto jsme druhý den vařili již pouze na Silvii. Bohužel našli se i tací, kteří vyžadovali klasického turka bez logru, ty jsme museli zklamat (…ale kdo ví?). O to víc jsme se mohli zaměřit na kvalitu espressa. Věříme v espresso a tak nás velice potěšily pozitivní reakce zákazníků a jejich doprovodu.

 Facebooktwittermail

Silvia s 500kou na prvním výletě

U příležitosti letošních dožínek v Chrástu jsme vzali s sebou na „výlet“ náš nový presovač Rancilio Silvia a k přípravě kávy lehce upraveného fiátka pětistovku. A docela jim to spolu slušelo. Společnost jim dělala klasická sestava kavárenského stolku postaveného na historickém kole Mercedes. Zde jsme připravovali jako vždy frenchpress a ve Fiátku nově esspresso. Zajímalo nás, o co bude větší zájem a o prsa zvítězila italská klasika (esspresso) před „českým „turkem avšak bez logru (frenchpress). Krom kávy jsme nabízeli ještě domácí čokoládu. U ní jsme však podcenili zájem a po půl hodině nebylo co nabízet (vyprodáno).

 

 

Zde je ještě pár fotek z přípravy na akci:

Facebooktwittermail

Rozšiřujeme sortiment o espresso, cappuccino, latte….

Již nějakou dobu pokukujeme po možnosti uvařit pravé espresso s dokonalou pěnou. Moka konvička umí udělat velice dobrou kávu, ale créma (pěna) je minimální. A tak jsme začali hledat ten pravý stroj. Od prvotních úvah o nějakém obrovském všeumějícím automatu jsme se postupně dostali až k jednoznačné volbě – kvalitní pákový přístroj a solo mlýnek. Jelikož káva je naše zábava a ne obživa, zamítli jsme vody profesionálních kávovarů a v takto zúžené volbě až zas tak velký výběr není. Ve finále zvítězil kávovar italské firmy Rancilio Silvia doplněný o PID regulaci od firmy bunacafe.cz. Mlýnek máme také od Rancilie. Zpočátku nás překvapilo, že do standardních kávovarů někteří prodejci doplňují elektronickou regulaci (PID) vlastní výroby, ale i ve světě je toto běžný postup a tak jsme se přestali divit. Tato regulace umožňuje detailně měnit parametry extrakce kávy a mít celý proces pod kontrolou. Nijak to však nezjednodušuje přípravu kávy, stále je to o zkušenostech.

Hned po týdnu testování doma, kdy jsme se se Silvií seznamovali a jakš takš sladili hlavní parametry (jemnost mletí, množství kávy do páky, síla stlačení a doba extrakce), jsme zkusili první veřejné vaření. Na faře v Chrástu se konala Noc kostelů. Vše probíhalo v poklidu, takže pro prvotní test to byla vynikající zkušenost. Zjistili jsme totiž jednu důležitou věc – jelikož se jedná o „domácí“ kávovar s jedním bojlerem společným pro kávu i pro „pěnič“ mléka, je třeba při přípravě kapučína či latté chvilku čekat na změny teplot (káva vyžaduje cca 100 C a pára musí mít 140 C).
Také již rozumíme některým kávovým pojmům.
  • extrakce – vlastní proces „vaření“ espressa trvající cca 20-25 vteřin
  • páka, portafiler – páka do které barista pěchuje namletou kávu
  • temper – pěchovátko pro napěchování kávy v páce
  • PID – elektronická regulace umožňující mimo jiné snímat a regulovat teploty na několika místech kávovaru
Jelikož na internetu je možné získat spoustu (až moc) informací, jak na prvé espresso a některé články mohou vést k protichůdným doporučením, čerpali jsme raději první zkušenosti z knihy Petry Veselé „Kniha o kávě“, kterou doporučuji každému, kdo se chce o kávě něco zajímavého dozvědět.

Facebooktwittermail

Žitný chléb – do formy

Množství těsta v tomto receptu mi většinou vyjde do dvou forem.

První krok – příprava kvásku

1 den v 18:00

Z kvásku, vody a mouky vytvoříme těstíčko a přikryté necháme odpočívat v míse.  Do druhého dne prokvasí a stane se základem pro těsto.

Druhý krok – těsto

2. den v 7:30

  • 450 ml vlažné vody
  • 250 g hladké celozrnné žitné mouky

Připravený kvásek dáme do větší mísy a přidáme odměřené množství vlažné vody a mouky.

  13:30

  • 250 g hladké celozrnné žitné mouky (nebo 200 g žitné + 50 g hladké celozrnné špaldové), lze celkově použít i více mouky,  až 350 g
  • 1 rovná polévková lžíce soli
  • 1 rovná polévková lžíce mletého kmínu

Naředěné těsto je nyní přikrmené moukou a tak jej necháme dál odpočívat, aby v klidu mohlo probíhat kvašení.

Po čtyřech hodinách – sledujeme kvašení a i to jak se těsto nadzvedává. Zhruba po pěti hodinách by mohlo být  připravené. Doporučuji sledovat, protože, je-li v místnosti dostatečné teplo, může proběhnout bouřlivé kvašení rychleji.  Těsto by nemělo začít klesat.

Třetí krok – vložení do formy

Mouku se solí a kořením dobře prohněteme a tímto těstem naplníme vymazané formy. Já využívám silikonovou formu na chléb, tudíž nemusím vymazávat.

Těstem plníme formy asi do dvou třetin a dál necháme kynout v místnosti ve formách tak dlouho, až povrch těsta začne dosahovat k okraji formy.

Čtvrtý krok – pečení

Nastavíme teplotu trouby na 220 stupňů. Při uvedené vyšší počáteční teplotě dojde nejdříve k prohřátí těsta a též k dalšímu kynutí. Po 10 minutách snížíme teplotu na 200 °C.

Tento typ chleba, kdy je těsto řidší, pečeme přibližně 60 minut. Upečený chléb poznáme poklepem (musí dunět). Poté vyklopíme z forem na mřížku a necháme vychladnout.Facebooktwittermail